|
| |
|
|
Antropologická kritika liberalismu u Charlese Taylora
Boudal, Jiří ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Práce představuje koncepci liberalismu Charlese Taylora, v níž je negativní pojem svobody ukotven hlouběji v pozitivním morálním ideálu autenticity. Autor nejprve zkoumá hlavní liberální motivy pro obhajobu čistě negativní svobody a Taylorovu tezi, že závisejí na atomistické ontologii. Následně toto atomistické východisko zpochybňuje a místo něj představuje Taylorův holistický přístup, který se opírá zejména o pojmy osobní identity a tzv. silného hodnocení. V návaznosti na to je představena autenticita jakožto implicitní ideál moderní identity. Autenticita je vyložena jako pluralitní morální ideál, který oceňuje jedinečnost, jakkoli obsahuje určité obecně platné morální nároky. Autor ukazuje, že autenticita není v rozporu s negativní svobodou, ale naopak ji předpokládá. Nakonec jsou představeny politické důsledky takto formulované koncepce liberalismu.
|
|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
|
|
Sebetvorba v Nietzscheho Ecce homo
Mára, Vítězslav ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
(ČJ) Ve svém posledním dokončeném díle Nietzsche předkládá zvláštní druh ohlédnutí za svou minulostí a zároveň výhledu do své budoucnosti. Cílem této práce je prověřit možnost, že se Nietzsche pokouší předvést některé závěry svého dosavadního zkoumání v praxi a poskytuje čtenářům vodítko, jak si vytvořit praktickou filosofii v souladu s jejich vlastní konstitucí, při vědomí vnějších a vnitřních nebezpečí tohoto podniku. Prostřednictvím exemplární sebe-interpretace Nietzsche demonstruje proces lidského stávání se sebou samým.
|
|
|
Schopnost sebevraždy a její důsledky pro tematizaci člověka
Janoško, Daniel ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Autor: Daniel Janoško Název práce: Schopnost sebevraždy a její důsledky pro tematizaci člověka Abstrakt Cílem této práce je v první řadě analyzovat schopnost záměrného ukončení vlastního života, která by podle předpokladu její lidské exkluzivity v rámci živočišné říše a současné univerzality v rámci lidského druhu měla představovat bohatý zdroj pro odhalení již známých i potenciálně zcela nových aspektů lidské přirozenosti a podmíněnosti. Schopnost sebevraždy z tohoto důvodu neanalyzujeme z dominujícího hlediska morální flosofe, nýbrž z perspektivy přísněji flosofcko-antropologické. Na základě propojení flosofcké (Scheler, Heidegger, Landsberg, Jaspers, aj.) a empiricko-antropologické literatury se pokoušíme zodpovědět otázku lidské výlučnosti schopnosti sebevraždy. Záměrem této analýzy je potom nalézt podstatné aspekty této výlučnosti, z nichž by bylo možné vyvodit praktické důsledky pro další flosofcké tematizace člověka. Jako nejzásadnější z nich se ukazuje být vědomí vlastní konečnosti, jehož důsledný rozbor poté odkrývá další aspekty přirozenosti a podmíněnosti člověka, jako je například specifcky lidský pospolitý způsob bydlení, snaha člověka o materiální a duchovní přetrvání v podobě kulturních statků či na vděčnosti založená lidská láska k bližním i ke světu jako takovému. Klíčová slova...
|
|
|
The Humanist Virtuoso : počátky, idea a ilustrace experimentální filosofické antropologie v Traktátu o lidské přirozenosti Davida Huma
Kunca, Tomáš ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
PhDr. Tomáš Kunca The Humanist Virtuoso: Počátky, idea a ilustrace experimentální filosofické antropologie v Traktátu o lidské přirozenosti Davida Huma UK FHS, Praha 2013 Předložená práce je prvním krokem na cestě představit Davida Huma jako "THE HUMANIST VIRTUOSO", tedy toho, kdo jako první zformuloval ideu experimentální filosofické antropologie na základech "vědy o lidské přirozenosti" a v Traktátu o lidské přirozenosti ji také realizoval. Předběžné a pracovní zdůvodnění relevance výkladu Huma jako nositele ideálu HUMANIST VIRTUOSO realizuje ve třech krocích, jednak prostřednictvím výkladu počátků Humovy filosofie, představení ideje Humovy "vědy o člověku" jakožto experimentální filosofické antropologie a ilustrací "provozu" této vědy při analýze vášní ve 2. knize Traktátu. Při výkladu počátků Humovy cesty k experimentální filosofické antropologii práce dokládá, že učinil již za studií zkušenost jak s britskou tradicí experimentální filosofie, tak s newtonovskou tradicí matematické filosofie a nepochybně byl vystaven i tlaku ideálu CHRISTIAN VIRTUOSO. Do podrobností předvádí souvislosti Dopisu lékaři jako prvního textu, kde je patrný obrat ke studiu lidské přirozenosti jako základu, na němž by měla stát celá morální filosofie (celek věd o člověku). Z dopisů předcházejích vydání Traktátu ukazuje,...
|
|
|
Člověk, intelekt a číslo v myšlení Mikuláše Kusánského
Šenovský, Jakub ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent) ; Karfíková, Lenka (oponent)
Tato disertační práce se zabývá antropologickým myšlením Mikuláše Kusánského. Takto jsou v první části představeny základní metafyzické motivy, ze kterých tato antropologie vychází. Jde především o určení člověka jako mysli (intelektu), které souvisí s důsledným myšlením božského Počátku (tj. Boha) jako se sebou identické jednoty. Jednota Jedna pak následně sestupuje do světa skrze číslo, které vykazuje jasný charakter jednoty ale zároveň i mnohosti (každé číslo se totiž skládá z jedniček). Díky tomuto důrazu na jednotu Jedna a na číslo jako na prostředek stvoření se přesouvá Kusánův pohled od zkoumání jednotlivin ke zkoumání poměrů mezi jednotlivými jsoucny. Toto vše si však žádá rovněž velmi silně pojatý lidský intelekt (mysl), což však v Kusánových prvních filosofických dílech (kterými se zabývá první část) ještě není náležitě provedeno. Druhá část předkládané práce se zabývá již důsledně promyšleným antropologickým myšlením, které nalezneme v dialozích s idiota. Je ukázáno, jaká je role lidské mysli v celé kosmické dynamice sestupu a následného vzestupu jednoty Jedna - právě skrze lidskou mysl a skrze její intelektuální návrat ke svému Počátku je celé ostatní stvoření jednoceno a přiváděno ke své pravé podobě, která je pouze v Jednu. Poslední část práce se zabývá otázkou "novověkosti" kardinála Mikuláše...
|
|
|
Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka
Čechová, Tereza ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
NÁZEV: Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka AUTOR: Tereza Čechová KATEDRA: Obecná antropologie VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jakub Marek, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka, se zabývá faustovskou tématikou a její rolí v jednotlivých dílech uvedených filozofů. V diplomové práci je stručně obsažen vznik a vývoj faustovského mýtu, jeho nejznámější literární zpracování, i jeho podoba na českém území. Stěžejní kapitoly práce pak tvoří ty, jež jsou zaměřené na takové texty uvedených myslitelů, které se zaobírají právě faustovskou tématikou. Výsledné analýzy a komparace jsou přínosem v oblasti vyobrazení a uspořádání úlohy faustovského mýtu v české filozofii, a to především z důvodu odlišných přístupů, cílů i metod bádání, které ve svých pracech F. T. Bratránek, T. G. Masaryk a Jan Patočka využívají. KLÍČOVÁ SLOVA: Faust, mýtus, smlouva s ďáblem, Goethe, česká filozofie, filozofie dějin, Jan Patočka, F. T. Bratránek, T. G. Masaryk
|
|
|
Obraz člověka ve filosofii Friedricha Nietzscheho
ROŠINCOVÁ, Eva
Nietzschovo dílo je kritikou dosavadního způsobu filozofování jako toho, co odvádí člověka od hlavních problémů. Je nutno zabývat se především lidským životem a z něho odvodit to, co jej určuje, co určuje svět. Lidský život je ovládán vůlí k moci, záleží ovšem na tom, zda si to člověk uvědomuje a zda se tímto uvědoměním řídí. Dosud se člověk řídil pouze iluzemi, které často považoval za pravdu. Vůle k moci předurčuje vývoj člověka k vyššímu stupni k nadčlověku. Nadčlověk je schopen realizovat onu vůli k moci, stává se bytostí zcela svobodnou, ovládající vše, co je v jeho dosahu i lidstvo. Nadčlověk se řídí vlastním prospěchem, vytváří si novou morálku, v níž platí, že dobré je to, co je užitečné pro život nadčlověka. Stávající lidstvo hledá ve své slabosti oporu ve víře v Boha. Teprve nadčlověk je schopen se této nadvlády zbavit, neboť pro něho je Bůh mrtev. Život je tím, co neustále vzniká a zaniká ve svých jednotlivých projevech. Chod světa je určen principem věčného návratu, který ovšem nadčlověk přijímá.
|
|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
host ::
RSS.